Je možné podnikat při zaměstnání?

A to prostřednictvím tzv. vedlejší činnosti. Takto můžete rozšířit repertoár svých aktivit nebo dokonce zahájit svůj vlastní podnikatelský plán. Podnikat na vedlejší činnost mohou také studenti, důchodci či rodiče na mateřské, potažmo rodičovské dovolené. Příjmy z této činnosti pak tvoří váš vedlejší příjem.

To zní vcelku dobře, co myslíte? Mít jistotu příjmu ze zaměstnání a do toho tvořit vlastní byznys. Nicméně, aby vše opravdu fungovalo a nedostali jste se se svým zaměstnavatelem nakonec do sporu, je třeba při vaší vedlejší podnikatelské cestě dodržovat pravidla.

Základním z nich je získání souhlasu zaměstnavatele, že můžete vedlejší činnost vykonávat. Není potřeba vždy, ale pokud:

Kdy souhlas nepotřebujete?

Pracujete-li v soukromé sféře a obor, ve kterém chcete podnikat, je vzdálený od oboru zaměstnavatele mílovými kroky, pak jeho souhlas zpravidla nepotřebujete. 

Nicméně opět raději překontrolujte pracovní smlouvu. Už zmíněná konkurenční doložka vám může podnikatelské plány překazit i po případném ukončení pracovního poměru.

Jakmile si vaši vedlejší činnost se zaměstnavatelem vyjasníte, čeká vás další důležitý krok, a to založení živnosti. Než se na živnostenský úřad vydáte, vyberte si, do jakého druhu živnosti vaše podnikání spadá, a také si ujasněte, že splňujete obecné podmínky pro založení živnosti:

Co potom?

Jakmile budete mít druh živnosti promyšlený a případné podklady připravené, máte dvě možnosti: Vydat se na úřad, nebo si založíte živnost online prostřednictvím Portálu živnostenského podnikání.

Založit živnost můžete na jakémkoliv živnostenském úřadě, místo není podmíněné vaším trvalým bydlištěm. 

Na úřadě vyplníte Jednotný registrační formulář, do kterého uvedete jméno, příjmení, zvolené obory živnosti a adresu sídla (zpravidla se jedná o vaše bydliště, pokud byste uvedli jinou adresu, bude třeba doložit nájemní smlouvu či výpis z katastru).

Uhradíte správní poplatek 1 000 Kč (800 Kč, pokud se rozhodnete pro založení elektronicky) a do 5 dnů vás úřad zapíše do živnostenského rejstříku a přidělí IČO.

O zahájení podnikání je třeba informovat také:

Toto splníte vyplněním Jednotného registračního formuláře, prostřednictvím kterého jsou tyto instituce o založení živnosti informovány. Přesto si ale doporučujeme ověřit, že ČSSZ i zdravotní pojišťovna vaši činnost evidují jako vedlejší.

Pokud jednotný formulář nevyplníte, je třeba se přihlásit do 8 dnů od podání u pojišťovny a ČSSZ, a do 15 dnů u finančního úřadu.

Společně se zahájením podnikání vám bude zřízena datová schránka, která je pro podnikatele i OSVČ povinná. Není třeba to brát jako nutné zlo, jelikož vám může značně usnadnit komunikaci s úřady. Když totiž budete potřebovat úřadu něco doručit, jednoduše to zašlete datovkou a nemusíte na poštu. A například daňová přiznání musíte odevzdat už pouze jen elektronicky prostřednictvím datové schránky.

Stejně to bude fungovat i z druhé strany. Veškeré důležité informace vám úřad zašle do datové schránky. Aby vám nic neuniklo, doporučujeme si nastavit zasílání upozornění na novou zprávu v datovce na e-mail.

Je třeba také zmínit, že v datové schránce jsou zprávy uchovávány po dobu 90 dnů a poté se automaticky mažou. Veškeré důležité dokumenty, co vám byly zaslány, tak doporučujeme stahovat a ukládat, abyste k nim měli i po uplynutí této doby přístup.

Poslední tip ohledně práce s datovkou se týká hesla – automaticky je nastavena jeho častá obnova. Abyste se tomu vyhnuli, jde nastavit delší platnost hesla, případně pokud si datovou schránku propojíte s Bank ID, nemusíte hesla řešit vůbec.

Pokud si za kalendářní rok vyděláte více než 50 000 Kč, je třeba odvést daň z příjmů. Sazba daně z příjmů se počítá ze zisku a je 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně, který přesahuje 48násobek průměrné mzdy.

Základ daně je možné snížit o dary na dobročinné účely, darování krve, penzijní pojištění nebo úroky z hypotéky a slevu na manžela/manželku pečující o dítě a další.

Pro zdanění je možné využít reálné výdaje nebo paušální výdaje.

V podstatě jakýkoliv, výše výdělku není při podnikání na vedlejší činnost nijak omezena.

Když vaše příjmy u vedlejší činnosti za uplynulý kalendářní rok přesáhnou zmíněných 50 000 Kč, musíte také podat daňové přiznání. 

Protože je u vás souběh zaměstnání a podnikání, bude třeba si od zaměstnavatele vyžádat Potvrzení o zdanitelných příjmech. Do daňového přiznání se totiž zahrnují všechny vaše příjmy – ze zaměstnání, z podnikání, případně pronájmu nebo jiných zdrojů.

Do přiznání uvedete také zálohy na daň z příjmů, které vám byly strženy ze mzdy. Tyto zálohy pak sníží celkovou částku daně, která vám bude vypočtena.

Při podnikání na vedlejší činnost se vás bude týkat také každoroční podávání Přehledu o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně. 

Úhrada zdravotního pojištění je pak následující:

Každoročně budete podávat také Přehled o příjmech a výdajích na ČSSZ. Zde se můžete platbě záloh na sociální pojištění případně vyhnout, pokud vaše příjmy za daný rok nepřekročí stanovenou částku.

Pro rok 2025 je limit 111 736 Kč:

Abyste měli vždy přehled o vámi vystavených dokladech, neuhrazených fakturách nebo nákladech, zapomeňte na vytváření faktur v Excelu a vsaďte na fakturaci online, která vám usnadní práci. Faktury budete mít dostupné a pěkně pohromadě kdykoliv a kdekoliv.