Faktury, faktury online, fakturace ZDARMA | Vyfakturuj.cz 
Každá koruna se hodí. A to i v případě, že máte jistou výplatu ze zaměstnání. Chcete mít vyšší měsíční příjem? Zřiďte si živnostenský list na vedlejší činnost. Kdo ví, třeba budete tak úspěšní, že si vybudujete vlastní byznys, který vás bude slušně živit. Při podnikání na vedlejší činnost platíte mnohem nižší zálohy než v případě činnosti hlavní. A možná je ani platit nebudete. Zjistěte vše, co potřebujete vědět o podnikání při zaměstnání.
Co znamená podnikání na vedlejší činnost?
Podnikání jako OSVČ na vedlejší činnost znamená, že příjem, který z podnikání máte, není vaším hlavním zdrojem peněz. Tím je ve většině případů zaměstnání. Možnost podnikat na „vedlejšák“ je výhodná pro všechny, kteří chtějí rozjet svůj byznys, ale zároveň mít jistotu pravidelného příjmu ze zaměstnání.
Začněte založením živnosti
Než se vydáte na živnostenský úřad, vyberte si, do jakého druhu živnosti vaše podnikání spadá. Živnostenský zákon rozlišuje živnost ohlašovací a živnost koncesovanou.
S podnikáním začínáte ve chvíli, kdy na živnostenském úřadu zaplatíte správní poplatek. Jednotlivé druhy živností jsou:
- Živnosti ohlašovací řemeslná – vyžadují splnění všeobecných podmínek a doložení dokladu o odborné způsobilosti. Patří sem například: kovářství, hodinářství a pekařství.
- Živnost ohlašovací vázaná – stejně jako u řemeslných činností dokládáte odbornou způsobilost, kterou upravuje příloha č. 2 živnostenského zákona. Musíte splnit také všeobecné podmínky. Mezi vázané živnosti patří třeba: oční optika, průvodcovská činnost horská nebo provozování autoškoly.
- Živnost ohlašovací volná – obsahuje zhruba 80 oborů. Pro její vyřízení stačí pouze splnění všeobecných podmínek. Volnou živností může být: výroba a opravy čalounických výrobků, fotografické služby, chov zvířat a jejich výcvik.
- Koncesovaná živnost – můžete ji vykonávat jen na povolení státu nebo obce.
Abyste mohli začít podnikat, je potřeba si na jakémkoliv živnostenském úřadu zřídit živnostenský list na vedlejší činnost. Jeho vyřízení vás přijde na 1 000 Kč. Při vyřizování živnosti volné si vystačíte s občankou. U živností řemeslných, vázaných a koncesovaných předložíte navíc doklad o odborné způsobilosti.
Za jakých podmínek se můžete stát OSVČ na vedlejší činnost?
Zákon uvádí, že na vedlejší činnost můžete podnikat, pokud:
- jste zaměstnanec a zaměstnavatel za vás hradí pojistné,
- jste student do 26 let,
- jste na rodičovské dovolené,
- pečujete o dítě do 10 let, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni 1 až 4,
- jste ve starobním nebo invalidním důchodu,
- pečujete o nezaopatřené dítě,
- poskytujete pěstounskou péči nebo pobíráte pěstounský příspěvek,
- vykonáváte vojenskou službu v ozbrojených silách ČR, ale nejste voják z povolání.
U podnikání při zaměstnání si zjistěte, zda potřebujete souhlas zaměstnavatele. V případě, že chcete podnikat ve stejném oboru, potřebujete zaměstnavatelův písemný souhlas. Pokud podepíšete konkurenční doložku, nesmíte pracovat ve stejném oboru ještě další rok po ukončení zaměstnání.
U podnikání při zaměstnání si zjistěte, zda potřebujete souhlas zaměstnavatele.
V případě, že jste státní zaměstnanec (například pracujete u policie, na ministerstvu nebo u jiné státní instituce), musíte mít souhlas vedoucího bez ohledu na to, v jaké oblasti chcete podnikat.
Jak je to s daněmi a výpočtem u OSVČ při podnikání na vedlejší činnost?
Daníte pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji, a to sazbou 15 %. Daňový základ můžete danit buď výdajovým paušálem, nebo skutečnými výdaji.
Výdajový paušál
Danění výdajovým paušálem je oblíbené pro svoji jednoduchost. Nemusíte vést daňovou evidenci. Vyplatí se vám, pokud reálné výdaje nepřevyšují ty paušální.
Výdaje se počítají jako procento ze všech vašich příjmů bez ohledu na reálné výdaje. Procento, kterým se daní, se odvíjí od typu živnosti:
- 80 % – pro řemeslné živnosti, zemědělství a lesnictví,
- 60 % – živnosti volné, vázané a řemeslné,
- 40 % – z činností, které nepodléhají živnosti (autorská práva, svobodná povolání, podnikání podle zvláštních předpisů, např. advokát, notář atd).
Skutečné výdaje
Danění podle skutečných výdajů se vám vyplatí, pokud vaše reálné výdaje převyšují výdaje paušální. Nejčastěji se k tomuto způsobu uchylují podnikatelé, kteří prodávají zboží. V tomto případě musíte vést daňovou evidenci. Jedná se o přehled příjmů, výdajů, majetků a dluhů OSVČ.
Jak na výpočet daně z příjmů fyzických osob?
Sazba daně z příjmu je 15 % a počítá se ze základu daně, kterou tvoří pět tzv. dílčích základů:
- příjmy ze zaměstnání,
- příjmy z podnikání,
- kapitálové příjmy (podíly na zisku, úroky atd.),
- příjmy z pronájmu,
- další příjmy, které nespadají do výše uvedeného (např. z jednorázového prodeje majetku, prodeje podílu ve firmě atd.).
Ať při výpočtu daňového základu vycházíte ze svých faktur nebo z dat účetního, pokud váš daňový základ překročí v roce 2024 částku 1 554 948 Kč, budete danit 23 %.
Základ daně si můžete snížit
Základ daně si můžete snížit několika způsoby. V daňovém přiznání si můžete odečíst:
- dar na dobročinné účely, který je vyšší jak 1 000 Kč nebo než 2 % základu vaší daně,
- dárcovství krve (za každý odběr si můžete odečíst ze základu daně 3 000 Kč),
- penzijní a životní pojištění,
- úroky z hypotéky a stavebního spoření,
- slevu na manžela/ku, kterou lze uplatnit v případě péče o dítě do věku 3 let.
Plné znění najdete v § 15 zákona o daních z příjmů
Daňové přiznání se týká i OSVČ podnikajících na vedlejší činnost
Povinnost podat daňové přiznání se týká nejen OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost, ale také těch, které podnikají na vedlejšák. V případě, že jste pouze zaměstnanec, vyřizuje vám daňové přiznání neboli roční zúčtování daně zaměstnavatel. Pokud k zaměstnání navíc podnikáte, zařizujete si daňové přiznání sami.
Daňové přiznání odevzdáváte v případě, že jsou vaše příjmy za rok 2024 vyšší než 50 000 Kč. Do daňového přiznání musíte uvést veškeré vaše příjmy. Jde o příjem ze zaměstnání (požádejte svého zaměstnavatele o Potvrzení o zdanitelných příjmech), z podnikání, ale třeba i z pronájmu. Kromě toho sem patří i zálohy na daň z příjmů fyzických osob, které jste v průběhu roku odváděli ze mzdy. Díky těmto zálohám se vám sníží vypočtená daň.
Daňové přiznání odevzdáváte v případě, že jsou vaše příjmy za rok 2024 vyšší než 50 000 Kč.
Termíny pro odevzdání daňového přiznání
Daňové přiznání se podává do 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období. U OSVČ je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, a tak byste dokumentaci v roce 2025 měli odevzdat do 1. dubna. Toto datum je důležité pro všechny, kteří daňové přiznání odevzdávají písemně (odnesete jej osobně na finanční úřad nebo jej pošlete poštou).
Vzhledem k tomu, že od roku 2023 musí mít podnikající subjekty zřízenou datovou schránku, mohou daňové přiznání v elektronické podobě odevzdat až o měsíc později. Tedy do 2. května 2025. V případě, že spolupracujete s daňovým poradcem, přiznání odevzdáváte nejpozději 1. července 2025. Při odevzdání v červenci postačí, když má u sebe daňový poradce daňové přiznání a plnou moc.
Zdravotní a sociální pojištění jako OSVČ na vedlejší činnost
Podnikání na hlavní a vedlejší činnost se rozlišuje zejména kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Zatímco OSVČ na hlavní pracovní poměr musí minimální stanovené zálohy platit vždy (i v případě, že je podnikání prodělečné), u osob na vedlejšák se zálohy vypočítávají z jejich skutečných příjmů.
OSVČ na vedlejší činnost a vše kolem zdravotního pojištění
Na zdravotní pojišťovnu se přehledy podávají každý rok. Podle nich se vám určí záloha na pojistné. Také se z nich vypočítá přeplatek, nebo nedoplatek.
OSVČ na hlavní pracovní činnost musí povinně platit minimální zálohy na zdravotní pojištění, které například v roce 2024 činí 2 968 Kč.
U osob, které podnikají na vedlejší pracovní poměr, se rozlišuje:
- Zdravotní pojištění u státních pojištěnců – státní pojištěnci jsou ti, za které pojištění hradí stát. Jde například o studenty, maminky na mateřské nebo penzisty. Státní pojištěnci v prvním roce podnikání zálohy neplatí. Po podání přehledů je pojišťovně doplatíte jednorázově. Z přehledů vám pojišťovna vyměří výši záloh pro další rok, které budete platit každý měsíc. Na rozdíl od OSVČ, které podnikají na hlavní pracovní poměr, se vás minimální povinné zálohy netýkají. Výpočet zdravotního pojištění pro OSVČ na vedlejší činnost se odvíjí od vašeho skutečného zisku.
- Zdravotní pojištění u zaměstnanců – pokud podnikáte při zaměstnání, platí za vás zdravotní pojištění zaměstnavatel, takže žádné měsíční zálohy neplatíte. Musíte pouze každý rok na pojišťovnu poslat přehled o příjmech a výdajích. Pojistné doplatíte podle výše svých skutečných příjmů.
Sociální pojištění a OSVČ s vedlejší činností
Bez ohledu na výši příjmů musíte každý rok na ČSSZ podat přehled o příjmech a výdajích.
Platba minimálních záloh na sociálním pojištění je opět povinná pro OSVČ na hlavní pracovní poměr. Pro rok 2024 například hovoříme o částce 3 852 Kč.
V případě podnikání na vedlejší činnost nemusíte na sociálním pojištění zaplatit ani korunu, pokud za rok 2024 nepřekročíte rozhodný příjem, který je stanoven na 105 520 Kč. Limit pro OSVČ na vedlejší činnost 105 520 Kč se na vás vztahuje pouze tehdy, pokud podnikáte celý rok. Jestliže jste začali podnikat například až v březnu, bude rozhodná částka nižší.
Jestliže tento příjem překročíte, budete v roce 2025 platit minimální zálohu něco přes 1 413 Kč. V prvním roce podnikání nehradíte žádné zálohy, jelikož nejsou z čeho vypočítat. Proto se pojištění doplatí jednorázově po podání daňového přiznání.
V dalších letech v případě překročení rozhodného příjmu platíte měsíční zálohy stanovené pro OSVČ na vedlejší činnosti. Po odevzdání přehledů se dozvíte, zda budete doplácet, nebo vám ČSSZ vrátí přeplatek.
K účasti na sociálním pojištění se můžete dobrovolně přihlásit.
Podání přehledů na zdravotní pojišťovnu a sociální správu
Pokud jste alespoň část roku pracovali jako OSVČ, a to i na vedlejší poměr, musíte podat přehled o příjmech a výdajích na svoji zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Lhůty se odvíjí od toho, jakým způsobem jste podali daňové přiznání.
Přehledy a sociální správa
Data pro podání přehledů na sociální správu se odvíjí od podání daňového přiznání. Standardně se odevzdává do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Prodlužuje se však na 4 měsíce v případě, že bylo podáno po uplynutí 3 měsíců elektronickou formou. Na 6 měsíců se prodlužuje v případě, že daňové přiznání podává poradce.
Stejně jako u daňového přiznání i přehledy o příjmech a výdajích musí podnikatelé podat přes datovou schránku. Termín odevzdání přehledů za rok 2024:
- 2. 5. 2025 pokud daňové přiznání podala OSVČ nebo daňový poradce ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období, a to bez ohledu, zda mělo podobu papírovou nebo elektronickou.
- 2. 6. 2025 (jde o prodlouženou lhůtu) podání daňového přiznání OSVČ elektronicky po 1. 4. 2025.
- 1. 8. 2025 pokud daňové přiznání podal daňový poradce po termínu 1. 4. 2025.
Jakými způsoby můžete přehledy odevzdat?
- Vyplňte interaktivní formulář na ePortálu ČSSZ,
- v čitelném formátu, například PDF, jej doručte na e-podatelnu nebo do datové schránky OSSZ,
- vyplňte interaktivní formulář, vytiskněte jej a doručte na příslušnou OSSZ.
Přehledy a zdravotní pojišťovna
Přehledy pro zdravotní pojišťovnu můžete doručit své zdravotní pojišťovně elektronicky, nebo papírově. Přesné informace najdete na stránkách svojí pojišťovny.
Přehledy se podávají nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy byla povinnost odevzdat daňové přiznání.
Přechod OSVČ z hlavní činnosti na činnost vedlejší
Důvodů, proč z hlavní činnosti přejít na vedlejší, může být hned několik. Z hlavní na vedlejší přecházíte v momentě, kdy během podnikání uzavřete se zaměstnavatelem pracovní poměr, ze kterého za vás bude odvádět zdravotní a sociální pojištění. Dalším případem je, pokud je vám do 26 let a začnete studovat, případně jdete do důchodu. Podle zákona o důchodovém pojištění se stáváte OSVČ na vedlejší činnost, když:
- pobíráte rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství,
- pobíráte nemocenskou z důvodu těhotenství a porodu,
- pečujete o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby.
Jestliže se rozhodnete jít na vedlejší činnost, musíte tuto skutečnost nejpozději do 8 dnů ohlásit na živnostenském úřadě. Ten by měl o změně informovat okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Pro klid v duši si ale toto ještě sami ověřte. Vyhnete se tak zbytečným sankcím.
Jaké výhody a nevýhody s sebou podnikání na vedlejší činnost nese?
Zvažujete, zda si k zaměstnání zřídit ještě živnostenský list na vedlejší činnost? Vedlejší činnost s sebou nese výhody i nevýhody.
➕ výše záloh na zdravotní pojištění se vypočítává podle vašeho skutečného příjmu
➕ zálohy na sociální pojištění nemusíte platit vůbec, pokud máte nižší zisk, než je tzv. rozhodná částka
➕ v případě záloh na sociální pojištění se výše vypočítává podle skutečného příjmu
➕ přivýdělek k zaměstnání
➖ nemůžete platit paušální daň
➖ daňové přiznání za vás neřeší zaměstnavatel, musíte si ho vybavit sami
Podnikání na vedlejší činnost může být příjemným přilepšením k vašemu platu. Výhodou je, že se výše záloh odvíjí od vašeho skutečného příjmu, a tak zbytečně nepřeplácíte.
Zjednodušte si podnikání s Vyfakturuj.cz
Nezáleží na tom, jestli podnikáte na hlavní, nebo vedlejší pracovní činnost. Vždy je potřeba mít přehled o všech svých výdajích a příjmech.
S Vyfakturuj.cz vystavíte faktury za pár vteřin a budete mít pod dohledem také evidenci příjmů. Při podávání výkazů a přehledů budete mít vše na jednom místě. A to vám práci výrazně usnadní.
